Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.únorové číslo časopis koňský svět

10. 2. 2009

 

 

 

2.únorové číslo časopis koňský svět 

 

 

 

1.část

 

Něco plemenu Andaluský kůň

 

 

 



Původ:
Andaluský kůň se vyvíjel v oblasti ovlivněné po nejdelší dobu maurskou kulturou. Jeho předky byli zřejmě arabští a berberští koně, dovezení ze severní Afriky a primitivní plemeno sorria, které tehdy bylo původním plemenem na pyrenejském poloostrově. Andalusan má více z povahy berberů a je to kůň všestranný, vhodný do zápřeže i pod sedlo. Po dlouhou dobu se tento kůň choval čistokrevně, teprve v poslední době došlo k přikřížení anglických plnokrevníků a jiných plemen. Nejčistší formou andalusana je kartuziánský kůň, chovaný ve španělském klášteře Jerez de la Frontera. Tito koně jsou drobnější a štíhlejší naž průměrný andalusan, ale podílejí se na všech význačných liniích dnešních andaluských koní. Vrcholu dosáhl klášterní chov v 17. a 18. století.

Stavba těla:
Má bohatou hřívu a ohon, které se upravují jen minimálně. Vyznačuje se lehkým klabonosem, mandlovýma očima a úhlednýma ušima. Jeho důležitým znakem je silný, lehce klenutý krk, s výrazným hřebenem, zejména u hřebců, mohutnými plecemi a silným hřbetem. Typický je také nízko nasazený ocas. Hlavním znamením je však okázalý vysoký chod.

Charakteristické vlastnosti:

Andaluský kůň je všestranný, ovladatelný, s příjemnou povahou a impozantním vzhledem. Plemeno nevyniká rychlým cvalem, ale je neobyčejně poddané a živé.

Temperament:

Andaluští koně mají opravdu příjemnou povahu. Jsou poddajní, živí a velmi dobromyslní a učenliví. Přitom mají dostatečnou ohnivost a odvahu. Díky horkému a suchému prostředí, kde se toto plemeno vyvíjelo, je zdravé, odolné, s neobyčejně tvrdými kopyty a poměrně skromné na výběr potravy. Andalusan má dostatečnou inteligenci, aby zvládl náročné úkoly a dost síly, aby je perfektně realizoval. Je opravdu všestanný a rád se učí. Pokud trvale žije s jedním člověkem, vytváří se k němu až překvapivě vřelý vztah.

K čemu se využívá?

Andaluský kůň je univerzální pracovník, ne příliš rychlý, ale zato vytrvalý, houževnatý a obratný. Dlouho se používal i k tahu pro reprezentační účely, protože jeho vysoká akce je neobyčejně působivá. Dodnes ostatně tahá královské kočáry. Ve Španělsku se tito koně používají v aréně při býčích zápasech, ale osvědčují se také ve vysoké škole, ačkoliv jejich vysoká akce není v moderních drezurních soutěžích příliš oceňována. Tito koně sklízejí i nejvyšší ocenění při vozatajských soutěžích. Osvědčují se však i v těžších podmínkách, například španělská jízdní policie v Madridu i v jiných městech používá andalusany. Andalusan se stal také podkladem k vytvoření dalších plemen, protože svému potomstvu předává velmi užitečné vlastnosti.

Jak je vysoký?

Andaluský kůň měří v kohoutku nejvýše 157 cm.

Odkud pochází?

Chov andaluských koní se soustředil do provincie Andalusie v jižním Španělsku, a zejména kolem města Jerez de la Frontera, kde se nejčistší typy chovaly v kartuziánském klášterním hřebčíně.

 

 

 

 

 

 

Něco o plemenu Český a slovenský teplokrevník

 

 



Původ:

Všichni teplokrevníci původem z bývalého Československa jsou plemena vzniklá v době Rakousko-Uherska. Na vyšlechtění českého teplokrevníka má lví podíl hřebčín v Kladrubech (viz. kladrubský kůň) a v Hostouni. Moravský teplokrevník se choval na Moravě  už v minulém století, ale po r. 1950 byl křížen s českým teplokrevníkem. Pozitivní vliv na utváření moravského teplokrevného chovu měl hřebčín v Pohořelicích. Slovenský teplokrevník z Topoľčianek je založen hlavně na plemenech Nonius, Shagya, Gidran a Furioso. Všichni teplokrevní koně patřili k všestranně výkonnostním typům. Ve východní části země se choval také hucul.

Stavba těla:
Krk je štíhlý, ušlechtilý, široce nasazený na trup. Hlava je ušlechtilá. Trup je mohutně stavěný, široký rovný hřbet je delší, hrudník je dostatečně hluboký. Osvalení bérce je mohutné, je v souladu s celkovým dojmem, jímž působí poněkud robustní trup. Fundament nohou je silný, korektní, hlezna jsou dobře utvářená. Kopyta jsou pěkná, ale někdy se zdají trochu malá v poměru k velmi statnému tělu.

Charakteristické rysy:

Český a slovenský teplokrevník je kůň s dobrou tělesnou konstitucí, mnohými znaky upomínajícími na kočárové předky, ale s proměnlivou mechanikou pohybu. Je dost dlouhověký. Sloužil původně jako armádní jezdecký kůň a byl skutečně všestranný. Nyní se v chovu prosazuje více jezdecký typ.

Temperament:
Má dobrou povahu, je vytrvalý, skromný, poměrně nenáročný. Temperament je klidný, ale živý.

Jak je vysoký?
Výška se pohybuje mezi 163 - 168 cm.

K čemu se využívá?
Sloužil původně jako armádní jezdecký kůň a byl skutečně všestranný. Nyní se v chovu prosazuje více jezdecký typ.

Odkud pocházejí?
Český teplokrevník pochází z Kladrub, slovenský z Topoľčianek.

 

 

 

 

 

 

Něco o Fríském koni

 

 

 



Původ:
Tradiční oblastí chovu fríských koní je Frísko na severu Nizozemí. Ačkoliv nebyli chováni na rozsáhlém území, jejich vliv daleko přesáhl rodné pobřeží. Frískou krev měli zakladatelé chovu oldenburského koně a také ve Velké Británii daleský a fellský poník a spolu s chladnokrevným shire těžili z příbuznosti s tímto plemenem. Chovatelský svaz byl založen v roce 1879, ale popularita klusáků, mezi nimiž frís vynikal, vedla ke křížení za účelem zvýšení rychlosti na úkor původního typu. V roce 1913 zbyli ve Frísku jen tři hřebci. Plemeno zachránila druhá světová válka, kdy měli holandští zemědělci nedostatek vozidel i pohonných hmot, a proto se museli vrátit ke koním. Vážnou krizi prodělával chov fríských koní v 60. letech, kdy se chovná báze nesmírně snížila. Tato krize byla úspěšně překonána a chov fríských koní se rozšířil prakticky do celého světa. Svaz chovatelů fríských koní získal v roce 1954 titul "Královský".

Stavba těla:
Hlava je dlouhá s inteligentní výrazem, uši krátké. Dobře stavěné tělo s válcovitým trupem je kompaktní a plece s plochým, oblým kohoutkem jsou mohutné, ideálně přizpůsobené pro práci v zápřeži. Linie krku a hřbetu dělá z fríse ideálního kočárového koně. Záď má charakteristický strmý sklon, oces je poměrně nízko nasazen. Nohy jsou silné a mají velmi čisté a velké klouby. Krátké zadní nohy vynikají silou.

Charakteristické rysy:
Typickým znakem plemene jsou rousy na spodní části holení a na spěnkách. Hříva, ocas a rousy jsou husté a bujné. Kopyta jsou nižší. Je schopen tahat těžké náklady ve skromných podmínkách, aniž by pozbyl kondici.

Temperament:
Frís je velice ochotný, pohyblivý a temperamentní. Má velice veselou a milou povahu. To vše z něho dělá zvíře k pomilování.

Jak je vysoký?
Dnešní fríský kůň je vždy vraník a v kohoutku měří v průměru 152 cm.

K čemu se využívá?
Frís se využívá k práci na venkově, chodí v postroji a pro svou pohyblivost a temperament se velmi cení jako drezurní kůň pro show. Dávno už minuly doby, kdy měl výsadní postavení v pohřebnictví. Dnes se uplatňuje spíš v cirkusové manéži. Od roku 1986 zajišťuje spřežení frísů rozvážku zboží u Harrodse, významného obchodního domu v Londýně.

Odkud pochází?
Frís pochází ze severního pobřeží Holandska. 

 

  

Koňské vtipy

 

 

 

 

 

1) Potkají se dva kolegové: "Už jsi to slyšel? V cirkusu jezdí na koni úplně nahá slečna!"  "Tak to se musím jít podívat! Koně jsem neviděl ani nepamatuju!"

2) Kovboj vlítne do saloonu a zařve: "Kdo mi ukrad koně?! Ať se okamžitě přizná, nebo udělám to, co udělal můj strýc před padesáti lety!"
Chvíli je ticho a potom pomalu jeden zvedá ruku : "Sorry, máš ho za rohem." Po chvíli se kovboje ostatní bojácně ptají, co že to udělal jeho strýc. Kovboj jim odpoví: "Šel domů pěšky!!

 3)Přijde vedoucí cirkusu do hospody a vidí koně, jak si zavolá číšníka. Objedná si sklenku a ještě jednu a zapálí si doutník. Ohromený cirkusák jde k němu, aby šel s ním do cirkusu a že mu dá peněz, o kterých se mu ani ve snu nezdálo. „No dobře,“ odpoví kůň. „Ale jsem zvědav k čemu vám bude v cirkuse programátor.

 

 

 

Koňácký slovník na písmeno A

 

 

 

 

A 1/1
Označení Anglického plnokrevníka
 
Airs
Souhrnné pojmenování cviků Španělské jezdecké školy
 
Achaltekinský kůň
Ušlechtilé plemeno Íránských koní vzniklé v Turkmenii
 
Akce
Způsob předvádění končetin při pohybu z hlediska výšky chodu a jeho prostornosti. Je podmíněna anatomickou stavbou končetin; je vysoká nebo nízká - plochá s určitými přechodnými typy. Různá plemena a druhy koní mají svou zvláštní akci: vysokou (kočárový kůň), nízkou (dostihový kůň), plochou.
 
Akupunktura
Léčba pomocí vpichování jehel
 
Albín
Bílý nebo krémový kůň s nepigmentovanou růžovou kůží, s modrýma nebo červenýma očima
 
Alkaloidy
Fyziologicky výrazně účinné, většinou jedovaté dusíkaté látky rostlinného původu
 
Al-Kham-Sa
"všech pět"-souhrnné označení Prorokových klisen
 
Amazonka
Jezdkyně na koni
 
Amatér
Jezdec dostihových koní, který nepobírá žádnou odměnu za jízdu a není vyučen v oboru
 
Americký klusák
Plemeno klusáckých koní vyšlechtěné v USA
 
Americký sedlový kůň
Původně rozšířen hlavně ve Virginii a Kentucky, dnes po celé Severní a Střední Americe. Pohodlný jezdecký kůň, vznikl z hackneyů, plnokrevníků a koní, kteří chodili mimochodem a töltem
 
Anglická polokrevná plemena a kmeny
Plemena a kmeny teplokrevných koní s krví Anglického plnokrevníka
 
Anglický nánosník
Typ nánosníku, někdy používaný i samostatně, jako ohlávka(na lonžování)
 
Anglický plnokrevník
Jedno z nejušlechtilejších plemen koní, šlechtěn k dosažení maximální rychlosti, zlepšovatel řady domácích plemen. Oba rodiče musí být zapsání v plemenné knize. Je to světoznámé dostihové plemeno
 
Anglický polokrevník
Teplokrevný kůň, jehož jeden z rodičů je A 1/1 a má minimálně 55% krve A 1/1 (v pětigeneračním rodokmenu). Podle podílu plnokrevníků v rodokmenu se říká, že polokrevník je „vysoko v krvi“ nebo „nízko v krvi“.
 
Anglický skok
Je to překážka, která se najčastěji vyskytuje v překážkových dostizích (steeplechase) a skládá se z těsně na sebe navazujících částí - skloněné bariéry, příkopu, živého plotu a zvýšeného doskoku.
 
Anglomanie
Upřednostňování Anglického plnokrevníka v chovu
 
Angloarab
Plemeno vzniklé křížením arabských a anglických koní s různým podílem krve těchto plemen
 
Anglonorman
Plemeno koní rozšířené hlavně ve Francii
 
Appalosa
Plemeno teplokrevných koní španělského původu vzniklé v USA. Zvláštní skvrnité zbarvení hlavně na zádi či po celém těle koně.
 
Arabská polokrevná plemena a kmeny
Plemena a kmeny teplokrevných koní ovlivněné arabským plnokrevníkem
 
Arabský čistokrevný kůň
Arabský kůň bez jakékoliv příměsi krve
 
Arabský plnokrevník
Nejušlechtilejší plemeno orientálních koní, vytrvalý, skromný kůň, zušlechťovatel velkého množství plemen koní, podílel se na vzniku A 1/1
 
Arabský polokrevník
Teplokrevný kůň, jehož jeden z rodičů je arabský plnokrevník, nebo který má ve svém rodokmenu arabské předky
 
Ardénský kůň
Lehčí ráz belgického koně, který se nejlépe aklimatizoval v českých podmínkách
 
Autochtonní plemeno
Plemeno, které se zachovalo původní charakterické vlastnosti. Jeho chov mívá v dané oblasti historii
 
Autostart

Letmý start pomocí auta, využívá se v klusáckých dostizích